Djing na Christmas Party pro Al Piano

„Zdravím pane Říha, počítám s vámi, že nám zahrajete na vánočním večírku, posledně to byla dobrá akce a teď to musíme udělat opravdu veliké“ zavolal mi majitel Al Piana a já věděl, že to bude zase jízda. Domluvili jsme si koordinační schůzku, abychom dojednali detaily, přání klienta je pro mě rozhodující. „Potřebuju, abyste hrál ty nejlepší vánoční písně a pak tam rozjel nějaké 80ky“. I když osmdesátky jinak nehraji, bylo mi jasné, co je třeba. A tak když jsem odcházel, věděl jsem, že mám před sebou několika denní práci znovu se ponořit do hledání na síti, nakoupit tracky a připravit si sety, které přesně zapadnou do vánoční party. Vycházel jsem i z věku klientů, jenž se pohyboval v průměru okolo padesátky.

A tak mi začaly Vánoce. Tolik vánočních skladeb během adventu jsem neslyšel za celý svůj život, ale s výběrem jsem nakonec byl spokojený. Vrátil jsem se do raných osmdesátek a konečně si mohl dát vše dohromady. Tak třeba, vzpomínáte na proslulou písničku z roku 1984 od Wham! s Georgem Michaelem? Samozřejmě, že jsem ji musel zahrát.

Jak ty klipy byly jednoduché a přirozené, cítíte ten rozdíl oproti dnešku?

Pokračoval jsem dál, až jsem se dostal do 40 let a objevil neuvěřitelné vánoční swingové skladby, nabité ranou americkou atmosférou, prosycenou cadillacky, smokingy, velkými sály, róbami a pomádami. Byla to doba prvních úspěchů amerického snu. No řekněte, poslechněte si třeba píseň Santa Claus is coming to town od Franka Sinatry, která poprvé zazněla v rádiu roku 1934. Tomu říkám klasika

Mně však mnohem více zaujal duet Franka Sinatry se Cyndi Lauper. Škoda jen, že se mi nepodařilo najít lepší video.

Všimněte si, jak barvy obou zpěváků do sebe dokonale zapadají. Cyndi Lauper si neuvěřitelně hraje s timmingem, nestupuje o trochu později, „Comiiiiing….“ zajímavě slova natahuje. A co frázování Franka Sinatry? Schválně, zkuste si s ním zazpívat, není to jednoduché, co? Takovýchto synkop a shuffle rytmů nedocílíte jinak, než odžitými zkušenostmi, odzpívanými roky a to je v tomto případě jasně cítit. Navíc výborná práce orchestru a pěkné saxofonové sólo. Vše je úsporné, jednoduché, ale dobře spojené, melodie se dobře prolínají a rytmus krásně vede celou písní.

Jako poslední skladbu bych uvedl vánoční píseň od Chrise Rey – Driving Home For Christmas.

Jeho barva hlasu je nezaměnitelná. Pro mě jeden z nejpůsobivějších mužských hlasů vůbec. Pevný, sametový a správně chraplavý. Opět výborné frázování a to nejen v případě této písničky.

Večírek probíhal na zahradě vily, kde sídlí firma Al Piano. V tomto případě jsem ocenil, že můžu hrát ve vestibulu budovy. I když hosty zahříval alkohol a tepelné zářiče, pro mě by to bylo trochu komplikované. Asi tak po hodině hraní přišlo na osmdesátky a i v tomto případě jsem našel i několik výborných skladeb, o kterých bych chtěl napsat. Ale nechám si je na jiný příspěvek, bude to stát za to. Nakonec jsem stejně skončil u mého nejběžnějšího repertoáru a hrál nejmodernější pecky.

Skončili jsme okolo druhé. Dalo se pochopit, že venkovní zábava tolik nezajímala naše sousedy. Hostesky a slečny z Al Piana se o mě pěkně staraly. I tentokrát jsem si to zase dobře užil a těším se na další akce.