CZ | EN

Jak jsem si nalil burčák do Kurzweilu

VIBES

BLOG

Studio
int(4470)

Jak jsem si nalil burčák do Kurzweilu

Post-Burčák6

Věřte nebo nevěřte, ale dnes to bude opravdu zajímavé téma, o které bych se s vámi rád podělil. Ne vždy se zadaří a k součásti života patří i občas pár kotrmelců, které nám mají něco ukázat a také nás něco nového naučit. Chvíli jsem váhal podělit se s vámi o tuto zkušenost, ale nakonec jsem si řekl, mohla by to být docela sranda, tak proč nejít do toho. Navíc jsem měl i sličnou pomocnici, která mi velmi ochotně pomáhala. Popravdě, třetí rande jsem si představoval trochu jinak, odpadnout do postele v půl čtvrté ráno s vidinou brzkého vstávání bylo trochu přes čáru, ale na druhou stranu… Co byste pro svého miláčka neudělali? Prostě Kurzweil PC3K s vyváženou kladívkovou mechanikou je jediný nástroj v mém studiu, které nejvěrněji imituje hru na skutečné křídlo a vzhledem k tomu, že si občas rád zahraju pár jazzových skladeb, či něco poklidnějšího od Bartholdiho, jeho osud mi opravdu nebyl cizí. Ale pojďme pěkně od začátku…

Vinobraní na Pražském Hradě je už prostě každoroční rodinná tradice, kterou si nemůžu nechat ujít. A tak když jsem kupoval PET láhev lahodného moku, vůbec jsem ještě netušil, co mě večer čeká. No řekněte, je snad na mém výrazu poznat, že mi o několik hodin později pěkně zatrne?

Post-Burcak1

A je to tady, jeden neopatrný pohyb a sklenička z racku, umístěném přímo vedle Kurzweilu se neopatrným pohybem převrhla a lepkavý sladký mok zamířil přímo na klaviaturu nástroje. Byl jsem sice rychlý a i přes to, že jsem sklenici chytl ještě ve vzduchu, zastavit její obsah jsem už nedokázal. Burčák stekl přes sekci fadefů, pitchbendu po klaviatuře a rozlil se na zem. Hned se mi vybavila podobná situace, kdy jsem před léty nalil grepový džus do počítačové klávesnice. Po jeho zaschnutí byly klávesy obaleny lepkavou hnědou hmotou, která postupem času způsobila zatuhnutí jednotlivých kláves. Klávesnici jsem pak mohl vyhodit. V případě Kurzweilu jsem nechtěl absolvovat stejný osud a tak se rychle pustil do práce. Rychle jsem odpojil všechny konektory, odlepil Shruthi, které jsem měl přilepené suchými zipy k tělu Kurzweila a rychle přenesl Kurzweil na operační sál do kuchyně.

Post-Burčák5

Kuchyňská linka je vždy nejlepší pro takové účely, rovnoměrné světlo zářivek po celé ploše kuchyňské linky se už nejednou osvědčilo. Pod kurzweila jsem dal mou oblíbenou osušku, abych nepotřel linku či naopak Kurzweila a pustil se do šroubování. Nejdříve jsem odmontoval bočnice a pak se pustil do odšroubování vrchního krytu PC3. Jestli ještě nemáte ve své výbavě elektrický accu šroubovák, tak si ho rychle pořiďte, jinak bude pro vás demontáž klávesnice asi jako půl směny těžké dělnické práce a druhý den určitě ruce ucítíte. Šroubů je opravdu moc a v mém případě jsem hrál i o čas. Focení v průběhu demontáže je nezbytné. Šroubky mají různou velikost, tak ať pak víte kam je dát zpátky. Taky se mi osvědčil papír a tužka, kde si dělám poznámky a nákresy.

Po několika minutách už jsem se konečně dostal Kurzweilu na zoubek a odkryl horní víko. Burčák neúprosně pronikl do všeho, co mu stálo v cestě. V tomto případě to byla kromě klávesnice hlavně deska s fadery. I přes to, že pod dráhy tahových potenciometrů byly zatěsněny plstí, lepkavý mok se místo do břicha dostal i do samotných faderů. Pitchbend byl sladkosti ušetřen, klávesnice však samozřejmě ne. Provedení Kurzweilu mě překvapilo. Vzpomínám na ty časy kdy jste u K2000 mohli ještě najít sololitovou desku a alobal, provedení PC3K jde s dobou.

Post-Burčák2

Všechny desky jsou upevněny pod hlavním panelem, jsou upevněné v lyžinách pomocí samořezný šroubů, což jak se později ukázalo dost „tricky“. Pokud šrouby utáhnete málo, tlačítka nedosáhnou na mikrospínače a pokud moc, v Kurzweilu vám lupe, na což nepřijdete dřív, než dáte celý nástroj opět dohromady. V mém případě jsem Kurzweil musel rozebrat dvakrát.

Odpojení desek bylo jednoduché. Desku s fadery jsem musel celou omýt ve vlažné vodě a následně jí fenem vysušit. Burčák se bohužel dostal i do faderů, takže vodní lázeň byla nevyhnutelná. Když vše bylo suché, použil jsem spray na kontakty R-10 Contact Cleaner a následně opatrně popojížděl s jezdci po drahách faderů, dokud nebyly pokryty tenkou vrstvou oleje. Paradoxně jsem docílil ještě lepších výsledků, než byl výchozí stav. Nyní fadery mají velmi příjemný odpor a cítíte jak zlehka kloužou po drahách.

Post-Burčák3

Nyní bylo třeba zapotřebí odstranit burčák z klávesnice. Blahořečím Kurzweilu, že všechny senzory jsou umístěny na dolní hraně kláves, ne na konstrukci pod klávesami. Burčák tak protekl mezi klávesami a senzorů se ani nedotkl a protekl až na dolní víko Kurzweilu. Když představíte, že šlo tak o půl skleničky a větší část zachytila deska s fadery, na klávesnici na štěstí už toho nezbylo moc.

Vytřel jsem utěrkou namočenou ve vodě s jarem vnitřek dolního víka nástroje a jemným hadříkem i boční hrany kláves A bylo to. Následně vše smontoval, zapojil a Kurzweil nastartoval.

A jaký je výsledek? Vše fungovalo hned na poprvé, klávesy nezadrhávaly a tahové potenciometry stejně jako tlačítka fungovaly ještě líp než před nehodou. Spadl mi kámen ze srdce, i když jsem věděl, že jistý si můžu být až po několika týdnech používání Kurzweilu, kdy dojde k úplnému vysušení. Vše dopadlo dobře, je to už několik měsíců, co píšu článek a Kurzweil funguje bez jediné chybičky.

Post-Burčák4

Co říct závěrem? Buďte opatrní a pozorní na své nástroje a pokud se vám stane něco podobného, jednejte rychle! Na nic nečekejte, neriskujte a hlavně si nemyslete, že to nějak dopadne. Nedopadne! Okamžitě vezměte šroubovák do ruky a pusťte se do akce. I kdybyste si nebyli jistí, že nástroj dáte zpátky dohromady, udělejte to. V opačném případě tekutina začne páchat dílo zkázy. A ještě jedna rada na závěr, než nástroj po očištění znovu pustíte, musíte si být 100% jisti, že jste vše perfektně vysušili. Jeden nešťastný zkrat a s nástrojem se můžete rozloučit.

Více fotek z celé operace najdete v galerii Vibesu ZDE

Tweet about this on TwitterShare on Google+Share on LinkedInShare on Tumblr

Přidat komentář

0 komentářů

U Jak jsem si nalil burčák do Kurzweilu

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


Notice: Undefined index: 6FoNxbvo73BHOjhxokW3 in /data/web/virtuals/81579/virtual/www/wp-content/themes/nillplay-child/footer.php(9) : eval()'d code on line 17

Notice: Undefined index: 8Yx5AefYpBp07TEocRmv in /data/web/virtuals/81579/virtual/www/wp-content/themes/nillplay-child/footer.php(9) : eval()'d code on line 20
'